Vypravte se s námi na návštěvu vinohradského domova freelance produkční a filmové i reklamní kostymérky Kristýny Škamralové, který je skrz na skrz prodchnutý jejím kreativním duchem a láskou k umění i interiérovému designu.
Do Prahy jsem přišla z jedné vesnice nedaleko Zlína, odkud pocházím. Stejně jako mnoho dalších mladých lidí i mě sem přivedla práce. Studium marketingové komunikace mě pak ale na nějaký čas přivedlo zase zpět do Zlína. Toto kolečko jsem si párkrát zopakovala, a nakonec jsem zůstala v Praze.
Ta druhá varianta. Bydlela jsem na Praze 1 poblíž Malé Strany, pak přímo na Malé Straně, a na Vinohradech. Před pár měsíci jsem se na Vinohrady vrátila a žije se mi tu krásně. I když Malá Strana asi už navždy zůstane mou srdcovou záležitostí. A to díky blízkosti Pražského hradu a Kampy, kam jsem často vyrážela na procházky.
Na Vinohradech jsem bydlela před několika lety a toužila jsem se vrátit zpět. Bydlí tu totiž řada mých přátel. Občas se sejdeme na snídani, vyrazíme na procházku nebo si dáme kávu u někoho doma. Jen tak, spontánně, bez velkého plánování. Obecně bych řekla, že Vinohrady jsou pro mladé lidi ideální lokalitou. Za mě je na nich skvělé to, že umí být rušné i klidné. Podle toho, co zrovna potřebujete. Takže ať už toužíte po společnosti nebo máte spíše introvertní náladu, Vinohrady vám vyjdou pokaždé vstříc. Jejich výhodou je také blízkost centra a to, že ať už se z nich potřebuji přepravit kamkoliv, dostanu se tam rychle. No a v neposlední řadě je tady spousta skvělých podniků.
V ložnici, která je pojatá jako celý byt v neutrálních tónech, vyniká výrazně červený obraz od malíře Davida Čápa. Najdete tu také oblíbený Kristýnin kousek, vintage zrcadlo Lipstick Mirror z roku 1970. Foto vlevo nahoře: Michaela Karásek Čejková. Foto vpravo nahoře a dole: LEXXUSNa Vinohrady jsem přestěhovala všechen nábytek, který jsem měla i na Malé Straně. Postupně jsem pak zjišťovala, co v novém prostoru funguje a co ne. Některé věci jsem nechala jít jinou cestou, jiné si mě naopak našly. Měla jsem také obsáhlý seznam s různými kousky nábytku, které jsem si do nového bytu přála pořídit. Časem jsem ale u většiny z nich zjistila, že se sem buď nebudou hodit nebo se kvůli svým rozměrům nevejdou.
Ano, je to tak. Láska k vintage si mě našla během dospívání. Nejdříve jsem sledovala různé módní blogy, pak přišla láska k second hand designerskému oblečení. Odtud to byl jen krůček k vintage nábytku. Jeho výhodou oproti novým věcem je jejich často vysoká kvalita provedení a vizuální krása, kterou prověřil čas. Jak vidíte, netíhnu k jednomu období, a tak je můj byt zařízený poměrně eklekticky. Rozhodně to není ale jeho konečná tvář. Stejně jako se měním já, potřebuji, aby se proměňovalo i prostředí, ve kterém trávím nejvíce času.
Určitě vintage zrcadlo Lipstick Mirror navržené v roce 1970 francouzským designérem Rogerem Lecalem. Snila jsem o něm hodně dlouho, a ještě delší dobu jsem jej hledala. Nakonec se mi jej podařilo objevit v jednom bazaru. Miluji jeho neobyčejnou siluetu i to, jak skvěle v interiéru vypadá. Navíc jsem jej nakonec dostala jako narozeninový dárek.
Obrazy i světelný objekt jsou od malíře, tatéra a vizuálního umělce Davida Čápa. Původně jsem do interiéru plánovala obrazy v neutrálnějších barvách, proto jsem se rozhodla pro obraz a světelný objekt, které visí v kuchyni a jídelním koutě. Červený obraz, který našel své místo v ložnici, mě bavil od první chvíle a tak dostaly prostor i trochu nečekané barvy.
Obliba vintage kousků a umění je patrná také v kuchyni propojené s jídelní částí. Foto: LEXXUS.Musím přiznat, že můj wishlist je opravdu dlouhý. Moc bych si přála stolky Gatti navržené italským designérem Mariem Bellinim. Skvěle by se hodily ke stolku Componibili od Kartell, který mám v ložnici. Dalším mým vysněným kouskem pro tento byt je funkcionalistický lustr.
Největší plus vidím v tom, jak je světlý, pro mě dostatečně prostorný a že mi připomíná pařížské byty. Samozřejmě, je zde toho spousta, co bych chtěla změnit. Přece jen je to starší byt. Není ale můj, jsem tu v pronájmu, a tak se do ničeho velkého ani pouštět nemůžu. Dělám si ale poznámky a až jednou budu řešit vlastní bydlení, vrátím se k nim. Právě v tom vidím jednu z výhod bydlení v pronajatých bytech. Dovoluje mi to experimentovat a zjišťovat, co mi vyhovuje a co naopak vůbec. Až budu mít vlastní byt, můžu pak všechny ty poznatky vzít a vytvořit si domov, který mi bude naprosto vyhovovat.
